Informační web Univerzita on-line slouží jako zdroj informací pro pracovníky Univerzity Pardubice zaměřený na on-line aktivity. Je orientován především na on-line výuku, ale mohou zde být pokryty i další oblasti, jako je např. činnost grémií, elektronické volby, apod.
Technologicky je web založen na redakčním systému Drupal, tedy stejném systému, na jakém fungují univerzitní webové stránky, intranet, apod.
Web se skládá z několika typů obsahu, z nichž nejdůležitější jsou:
- Články
- Aktuality
- Události
- Statické stránky
Tento obsah mohou vytvářet pouze uživatelé, kterým bylo toto oprávnění přiděleno správci webu. Ostatní uživatelé mohou obsah pouze zobrazovat.
Jako specifický typ obsahu lze vnímat úvodní stránku, což je stránka, která se zobrazí jako první po příchodu uživatele na tento web. Právo k její editaci mají však pouze správci webu.
Editoři mohou provádět pouze rutinní práci s obsahem, nemohou však měnit nastavení webu, jako je například editace výchozí stránky, úpravy struktury webu (menu), klasifikace obsahu, správa štítků nebo správa uživatelských oprávnění. K těmto úkonům jsou způsobilí pouze správci webu.
Konkrétní postup pro editaci obsahu jsou uvedeny v článku Základy tvorby obsahu webu Univerzita on-line.
Typy obsahu
Články
Článek představuje základní typ obsahu, který nese informace po čtenáři. Existují tři kategorie článků:
- Návody
- Metodiky
- Cíle
Nejběžnějším článkem jsou návody. Jedná se o instruktážní texty, které čtenáře seznámí s nějakou konkrétní činností, jako je např. založení formuláře, svolání schůzky, apod. Návody většinou obsahují hodně ilustrací, videí, schémat, apod.
Zatímco návody se orientují především na určité technologie, metodiky seznamují čtenáře se širším kontextem určité činnosti. Tedy neřeší, v jaké technologii a jak konkrétně zrealizovat např. on-line schůzku, ale všímají si netechnologických aspektů, jako je způsob organizace, kroky, na které by nemělo být zapomenuto, apod. Metodiky by měly být použitelné bez ohledu na použité technologie, tedy např. metodika vedení on-line schůzek by měla být použitelná v MS Teams stejně jako v Google Meet nebo Zoom.
Posledním typem článku jsou cíle. Ty slouží jako pomyslné rozcestníky do zbytku webu. Měly by popsat, co všechno musí čtenář vzít v úvahu, pokud se snaží realizovat nějakou ucelenou činnost. Jsou spíše textové s tím, že obsahují mnoho odkazů na ostatní obsah, zejména návody a metodiky.
Aktuality
Zatímco články jsou obsahem spíše trvalejší hodnoty, aktuality představují rychlou informaci o tom, co se děje na webu, případně i mimo něj, vždy však ve vztahu k on-line činnostem.
Mohou tak například upozorňovat na nové nebo aktualizované návody, na plánovaná školení, technologické změny, apod. Mohou se odkazovat na další typ obsahu – např. aktualita informující o nově vytvořeném návodu bude odkazovat na tento návod nebo aktualita upozorňující na plánované školení může odkazovat na událost tohoto školení.
Aktuality je vhodné konstruovat atomicky, tedy neslučovat více informací do jedné. Pokud tedy má být čtenář upozorněn na to, že byl aktualizován nějaký návod a zároveň, že bude k tématu probíhat školení, je vhodné vytvořit dvě samostatné aktuality.
Události
Událost představuje informaci o tom, že v určitém čase proběhne něco, čeho se mohou čtenáři chtít zúčastnit. Typicky se může jednat o školení, konferenci, webinář, apod.
Pro události je typické ukotvení v čase. Události mohou být jednodenní nebo vícedenní.
Události mohou opět odkazovat na jiný obsah na webu, ale typicky budou odkazovat mimo web – např. na registrační formuláře nebo na připojení k on-line schůzce apod.
Struktura článků
Články představují nejkomplexnější typ obsahu, který kromě primární informace obsahuje i řadu dalších informací, které usnadňují orientaci čtenářů na webu, vyhledávání požadovaného obsahu, samotné čtení, apod.
Jedná se zejména o tyto informace:
- Autor
- Kontaktní osoba
- Kategorie
- Štítky
- Klíčová slova
- Text ve výpisech (perex)
- Kotvy
Některé z těchto prvků mohou být součástí i jiného obsahu, než jsou články, některé jsou specifické pouze pro články.
Autor článku
Každý článek by měl mít svého autora.
Autorem je myšlena osoba, která vytvořila prezentovaný obsah. Nemusí se jednat o stejnou fyzickou osobu, která obsah zadala do redakčního systému. Autor může například obsah vytvořit ve formě dokumentu ve Wordu a předat jej editorovi, který jej pak jménem autora do webu zadá.
Je však organizačně nejjednodušší, pokud je autor zároveň tím, kdo obsah do webu zadává.
Informace o osobě, která článek fakticky do webu zadala (editor), není většinou koncovým uživatelům zobrazována, identifikace autora se naopak zobrazuje, je možné podle ní články filtrovat, apod.
Články mohou být zveřejněny i bez autora, nejedná položku, která by byla redakčním systémem vynucená, ale je velmi vhodné, aby každý článek měl svého autora uvedeného.
Správa seznamu autorů není přístupná editorům, pokud je zapotřebí nějakého autora doplnit, musí tak učinit správce.
Kontaktní osoba článku
Některé články mohou mít uvedenou kontaktní osobu.
Kontaktní osobou je taková osoba, která čtenářům k danému tématu může sdělit další informace, pokud akce popisovaná v článku vyžaduje např. nějaké konfigurační zásahy v nějakém systému, pak jde o osobu, která tuto konfigurace může zařídit, apod.
Kontaktní osoba se zobrazuje v samostatném boxu v detailu článku.
Kontaktní osoba může a nemusí být totožná s osobou autora. Autor článku tak může být například poučený uživatel nějakého systému, který se s čtenáři podělí o svou znalost, zatímco kontaktní osobou může být osoba, která je za daný systém odpovědná.
Některé články nemusí mít kontaktní osobu uvedenou, například v případech, kdy autor vytvoří návod na nějakou zajímavou on-line aplikaci, ale nechce být s touto aplikací přímo spojován.
Správa seznamu kontaktních osob není přístupná editorům, pokud je zapotřebí nějakou kontaktní osobu doplnit, musí tak učinit správce.
Kategorie článku
Kategorie článku představuje zařazení článku do jednoho ze tří popsaných typů, kterými jsou návody, metodiky a cíle.
Zařazení článku ovlivňuje, v jaké části webu se bude článek nalézat, jaká bude ikona vedle názvu ve výpisech, apod.
Každý článek může být přiřazen maximálně do jedné kategorie. Je možné vytvořit i článek bez uvedené kategorie, ale toto není doporučeno z důvodu horší dohledatelnosti takového článku.
Správa seznamu kategorií není přístupná editorům, pokud je zapotřebí nějakou kategorii doplnit, musí tak učinit správce.
Štítky článku
Štítky představují volnější klasifikaci článků, než je kategorie. Klasifikují články napříč kategoriemi, přičemž každý článek může mít přiřazeno i vícero štítků, nebo také žádný. Podle štítků je možné vyhledávat a filtrovat.
Štítky v kontextu webu Univerzita on-line popisují zejména technologie používané v on-line životě (např. MS Teams, Moodle apod.). Méně často se může rovněž jednat spíše o vyjádření určitého přístupu, než o technologii, příkladem je např. gamifikace.
Správa seznam štítku není přístupný editorům, pokud je zapotřebí nějaký štítek doplnit, musí tak učinit správce.
Klíčová slova představují další usnadnění vyhledávání obsahu. Jejich uvedení je nepovinné a je zcela v rukou editora či autora článků, jaká klíčová slova či slovní spojení k článku přiřadí.
Většinou je doporučeno používat samostatně stojící podstatná jména v první osobě jednotného čísla – např. „mikrofon“ namísto „mikrofony“, „mikrofonů“, „mikrofonem“, apod.
Text ve výpisech (perex)
Perex představuje stručné shrnutí, o čem článek pojednává. Zobrazuje se např. ve výsledcích vyhledávání pod názvem článku.
Perex není zobrazen v detailu článku, pokud tedy obsahuje nějakou informaci, která má být v detailu článku uvedena, je zapotřebí jí uvést i v samotném textu článku.
Perex je nepovinný, nemusí být uveden, ale v případě článků je velmi doporučeno jej využívat.
Kotvy
Kotvy představují specifickou část obsahu článku. Používají se zejména u delších článků a slouží k rychlé orientaci a přesunům čtenáře v článku. Umožňují rovněž odkazovat konkrétní část článku z jiných míst na webu.
Jsou-li kotvy uvedeny, zobrazují v samotném boxu vedle článku a slouží jako klikatelný obsah. Jinak kotvy nejsou viditelné.
Kotvy mohou a nemusí odpovídat nadpisům, které jsou v článku případně uvedeny. To znamená, že mohou existovat nadpisy, pro které nebude existovat kotva a nebudou mít odkaz v boxu „Obsah“. Stejně tak může existovat kotva, která se bude nabízet v boxu „Obsah“, ale v textu pro ní nebude existovat odkaz.
Struktura aktualit
Aktualita je jednodušší typ obsah, než je článek. Některý prvky jsou zde společné, např. text ve výpise, nebo obdobné, např. kategorie aktuality. Některé prvky naopak aktuality vůbec nemají (např. štítky, klíčová slova, kotvy).
Kategorie aktuality ovlivňuje především obrázek zobrazovaný vedle názvu aktuality, což usnadňuje orientaci, rovněž je možné podle nich provádět filtrace.
Důležitým atributem je datum aktuality. Ten má význam především pro řazení aktualit, aby byly novější aktuality zobrazeny výše.
Struktura událostí
Rovněž událost je jednodušším typem obsahu, než je článek.
Kategorie události ovlivňuje především obrázek zobrazovaný vedle názvu události, což usnadňuje orientaci, rovněž je možné podle nich provádět filtrace.
Událost může být jednodenní nebo vícedenní. Jednodenní událost má definovaný datum začátku události. Vícedenní událost má definovaný i datum konce události.
Trochu složitější je časové ukotvení události. Záleží, zda čas vymezující dobu trvání, představuje nepřetržitou dobu trvání, nebo zda se jedná o interval v rámci jednotlivých dní.
Rozdíl je možné demonstrovat na dvou příkladech:
Příklad první: Událost začíná 3. 5. 2021 v 18:00 a trvá nepřetržitě až do 4. 5. 2021 do 6:00 (jedná se tedy o noční událost přes dva dny). V takovém případě se čas vyznačuje pomocí položek „Začátek události – čas“ a „Konec události – čas“.
Příklad druhý: Událost začíná 3. 5. 2021 a končí 5. 5. 2021. Každý den začíná v 8:00 a končí 16:00. V takovém případě se čas vyznačuje pomocí bloku „Denní čas události“ a položek „Start time“ a „End time“.
